LITOMĚŘICE///LEITMERITZ - architektura na severu Čech

Karta autora

O autorovi

Jan Letzel

1880 Náchod

1925 Praha

O autorovi

Narodil se do rodiny hoteliéra Jana Letzela a jeho ženy Valburgy. Vystudoval na Státní průmyslové škole v Pardubicích, kde po maturitě setrval další dva roky jako asistent oboru stavitelství. Od roku 1901 studoval na Umělecko-průmyslové škole v Praze, kde se specializoval na dekorativní architekturu u Jana Kotěry. V letech 1904-1905 pak pracoval v kanceláři stavebního rady Quida Bělského.
Prvním doloženým stavebním projektem, a s největší pravděpodobností jeho jedinou samostatnou stavbou v Čechách, je lázeňská budova ve Mšeném u Budyně. Dále se podílel spolu s architekty Bendelmayerem a Hübschmannem na Grand Hotelu Evropa na Václavském náměstí v Praze. Po studijní cestě do Itálie zakotvil na čas v architektonické kanceláři Fabrizia Pashi, dvorního architekta egyptského místokrále. V Káhiře se Jan Letzel seznámil se zástupcem německé říšské stavební firmy De Lalande a přijal její nabídku na práci v Japonsku.
Kouzlu Japonska Letzel nakonec zcela podlehl. Sami Japonci ho nazývali "Yokon wasai", což se dá přeložit jako "člověk s evropským myšlením a japonským cítěním". V Japonsku Jan Letzel prožil téměř celý svůj tvůrčí život.
Ve službách firmy De Lalande setrval necelé dva roky. Po rozvázání pracovního poměru se spojil se známým českým inženýrem K. J. Horou. Po Horově odjezdu do Číny vedl Letzel tento závod sám. Při projektování významných zakázek udivoval skvělou schopností propojení tradičních japonských prvků s nejmodernějšími evropskými architektonickými trendy.
Letzelovy práce v Japonsku byly velkolepé. Vyzdobil slavnostní síň německého císařství v Tokiu, projektoval kláštery Sacré coeur a Stella matutina, jezuitskou univerzitu, budovy Ústředního svazu japonských lékařů, obchodní muzeum v Osace, hotely a mnoho jiných. Jeho dílem byl i pavilon průmyslové výstavy v Hirošimě, který jako jediný přečkal výbuch atomové bomby. Dnes tato stavba slouží jako Muzeum míru (A-bomb dome = Atomový dóm). Jan Letzel se po celou dobu snažil stavět budovy tak, aby odolávaly zemětřesení. Nebyl však pouze stavitelem, ale i výtvarníkem.
Ke konci první světové války musel svoji architektonickou činnost v Japonsku omezit a později zastavit. Svoji aktivitu přenesl na zcela jiné pole působnosti a stal se prvním obchodním atašé nové republiky v Japonsku a obchodním zástupcem českých vývozních firem. Do Čech se vrátil v roce 1920, ale v letech 1922-23 podnikal opět cesty do Japonska za účelem česko-japonských styků.
Jan Letzel se nikdy neoženil. Z nevelké korespondence a fotografií vyplývá, že ho navštěvovala malá holčička Hanna Mahit ze sousedství, kterou si velmi oblíbil a postaral se o její výchovu a vzdělání. Později ji uvedl do své společnosti českých rodin. Unavený a nemocný, teprve pětačtyřicetiletý, Jan Letzel zemřel 26. prosince 1925 v Praze. Za svůj krátký život vytvořil na cca 40 významnějších staveb, většinu z nich v Japonsku. Zachovaných staveb však mnoho nezbylo.

Stavby na jiných místech

Detaily na budově Hotelu Evropa (Václavské nám. Praha, 1906)
Seishin Woman`s School (dívčí škola řádu Sacre Coer) (Shiba, Tokio, 1909)
Futuba Woman`s Schoul (Tokyo, 1910)
Rezidence Barona Nagayo (Azuba, Tokio, 1911)
Japanise Private Sanitary Facilities Hall (Ote-machi, 1911)
Matsushima Park Hotel (Matsushima, 1913)
Vila pro firmu Böhlar Crucible (Vídeň, 1913)
University of Jouchi (Sopha University) (Tokio, 1914)
Průmyslový palác (Atomový dóm)(Sarugaku-cho, Hirošima, 1913–1914)
Interiéry Tokyo Station Hotel (Tokio, 1915)
Brian Residence (Komazawa, Tokio, 1916)
Ueno Seiyo-ken (Ueno, Tokio, 1917)
Miyajima Hotel (Miyajima, Hirošima, 1917)

Literatura

Bohadlo, Stanislav (ed.): Jan Letzel: Japonsko - země kterou jsem hledal. Dopisy z Japonska (1907-1923), GATE Náchod, 2000
Vlček, P. (ed.): Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004, s. 364 - 365.