Zámek Libochovice

Autor:

Antonio (della) Porta

Účel stavby:

Obytný dům

Výstavba:

1683 - 1697

Sloh:

baroko

O stavbě

V městečku Libochovice byla tvrz poprvé zmiňována roku 1335. Sídlo pánů (především rod Zajíců) však představoval hrad Házmburk (Klapý). Z původní gotické tvrze zůstaly zachovány části kaple, věže a sklepů. K přestavbě gotické tvrze na renesanční zámek došlo mezi lety 1560–1564 na popud Jana z Lobkowicz. 
Zámek o jednom patře měl dva velké sály a 25 místností, nechyběla knihovna, ledárna, umývárna, kuchyně, prostor ke skladování zboží a zásob a pivovar. K dalším majitelům panství patřili Šternberkové, za jejich vlády zámek r. 1661 vyhořel. Roku 1676 koupil panství od Václava Vojtěcha ze Šternberka Gundakar z Dietrichsteina, jenž se po dalším požáru v témže roce rozhodl pro raně barokní přestavbu sídla. Roku 1682 uzavřel smlouvu s Antoniem Portou, který měl nákladem 15 000 zlatých rýnských do tří let přestavět “vyhořelý zámek v Libochovicích i s kostelem, ležícím hned u něj, podle plánu, zhotoveného stavitelem” a maximálně využít konstrukce vyhořelé stavby. Základní kámen byl položen r. 1683. Na stavbě se zřejmě podílel i Jean Baptist Mathey. 
Vznikla dvoupatrová budova s obdélníkovým půdorysem s rizalitem v hlavním průčelí. Severní strana je tvořena malým nádvořím u budovy zámku, gotické kaple a nižších hospodářských budov. Dokončovací práce v interiérech, probíhající od roku 1686, protáhly stavbu až do roku 1690. 
Portovým polírem zde zpočátku byl zřejmě Tommaso Bernasconi, později Štěpán Ritz. Kamenické práce dodal Jakob Mitthofer, sochařské pak Jan Brokof, jehož dílem je plastická výzdoba kolem krbu v Saturnově sálu z roku 1689 a o dva roky mladší rámy pro kopie pláten z pražské obrazárny. Štukovou výzdobu, která měla vypadat jako v Milešově, provedl Santino Bussi a Domenico Gaggio, fresky v kapli Zikmund Cordell, v sálech pak Giacomo Tencalla a Giuseppe Mundone. 
Budovy zámeckého komplexu postavil Porta až v letech 1690–1697 (konírny, skleníky, oranžerie, letohrádek). Zahradu začal po roce 1685 budovat podle Portova projektu Jan Tulipán. Dietrichsteinové zůstali se na zámku až do roku 1858, po smrti Josefa z Dietrichsteina panství přešlo na nejstarší dceru Terezii, provdanou za hraběte Jana Bedřicha z Herberštejna. Jejich rodina vlastnila zámek až do roku 1945, kdy byl zestátněn a brzy po válce zpřístupněn veřejnosti. 

Čtyři křídla vcelku pravidelné dvoupatrové stavby, jejíž jižní obvodová zeď je vedena mírně lichoběžně, stojí na protáhlém půdorysu kolem obdélného dvora. Vyjma severního jednotraktového křídla tvoří zbylá tři křídla dvoutrakty, z nichž jižní a východní mají úzký nádvorní komunikační trakt navazující na trojramenné schodiště při jihovýchodním koutu dvoura s krátkým středním ramenem. Západní polovinu jižního křídla zaujímá v celé šíři sál o výši dvou podlaží. Do širokého západního křídla se dvěma obytnými trakty v patrech je do dispozice přízemí včleněna nádvorní arkádová chodba. Komunikační uzel západního křídla tvoří trojramenné schodiště s delším středním ramenem a zrcadlem otevřeným arkádami s dvojicí přilehlých předpokojů. Průjezd do nádvoří v severním křídle je podobně jako salla terrena ve středu východního zaklenut šesti poli křížové klenby na pasech nesených toskánskými sloupy. Na salu terrenu s bohatou výzdobou s mušlemi, barevnými kamínky a nástěnnými malbami navazovalo nedochované zahradní schodiště. Ze severu přiléhá ke středu zámku těleso renesanční kaple s polygonálním závěrem, spojené přes příkop se severním křídlem v úrovni patra širokým obytným přemostěním. 
Dvorní fasády vykazují protichůdné tendence - zatímco obě kratší průčelí zachovávají horizontální vrtvení podlaží, jsou patra delších průčelí sepnuta toskánskými pilastry vysokého řádu. Podnož všech průčelí tvoří stlačené oblouky arkád s diamantovanými cvikly na hranolových pilířích, které jsou jako slepé znovu použity v prvním patře kratších fasád, zatímco druhé patro zachovává tvary vnějších fasád. Korunní římsa dosedá na triglyfový vlys. Okna v prvním patře střídají frontony.

Kde stavbu najdete

Mapy.cz

Odkazy

web zámku:
www.zamek-libochovice.cz

Výskyty v jiných databázích

hrady cz:
www.hrady.cz

Wikipedie:
cs.wikipedia.org

Castles cz:
www.castles.cz

Hrady zámky GALANCE:
www.hrady-zamky.cz